Václav Cílek - PODZEMNÍ PRAHA - 1995

Když byla tato publikace v roce 1995 vydána, tak jsem si v ní tužkou učinil celou řadu poznámek a uvažoval, že napíši příspěvek do SPELEA, v němž upozorním na nepřesnosti textu minimálně u lokalit, které jsou v nějakém spojení s mou osobou. Autor uváděné publikace často cituje mé práce, či se obecně odvolává na skutečnost, že tam a tam cosi dělám. Protože tyto informace převážně nemá přímo od mé osoby, ale z druhé a jiné ruky, dochází následně k uvádění nepřesností, domněnek i již zastaralých informací.

Pro přehlednost uvedu vždy číslo stránky a označení objektu, kde mám výhrady. Modře je uváděno z textu autora práce to k čemu mám výhrady (ať doslovnou citací, či stručným výtahem. Černě mé poznámky.

Str.7 v odstavci 3 kde se hovoří o nutnosti údržby štol na Petříně a o odpadních štolách Strahovského kláštera, již 4 roky před vydáním publikace navrhované práce provádíme a to až dodnes..

Na str. 14 u objektu M1 - Karmelitánské katakomby pod chrámem P. M. Vítězné je zmiňován páter Hanousek, který měl zde provázet K. L. Kuklu i V. Vojíře. Správně to bylo takto: K.L.Kukla zde provázel pátera Hanouska v té době mladého skauta. A páter Hanousek, již vážně nemocný nám o těchto výpravách vyprávěl a popisoval podzemí, tak jak jsme ho do značné míry i nalezli.A tak jsme toliko ověřovali co nám řekl.

Str.14, objekt M-5 Je zde zmiňováno, že V. Vojíř zkoumal štolu pod Radničními schody. Nikoliv, ale v ulici Úvoz v domě U bílé čelisti..

Str. 15, objekt M-9 Štola na Brusnici - je zde uváděno že byla opět zastižena archeologickým výkopem v 70. letech u Cihelné ulice. Bylo to v zimě 1966 kopanou sondou v souvislosti s geologickým průzkumem pro Pražské metro - na průzkumu se podílel V. Vojíř v rámci pracovního úvazku v podniku Inženýrsko-geologický a hydrogeologický průzkum, závod Stavební geologie.

Str. 16 až 18 - Strahov

Od roku 1984 jsme se zabývali jako členové Speleologického klubu Praha ZO ČSS 1-06 i štolami I., II., III.v rámci dlouhodobého průzkumného úkolu (vedoucí úkolu V. Vojíř ).

V letech 1991 až 1993 jsme již jako soukromá firma NAUTILUS, agentura pro poznání Země, na objednávku Památníku národního písemnictví a později Kláštera premonstrátů na Strahově provedli vyhledání, průzkum a vyklizení soustavy podzemních prostor na území kláštera (jímací vodní štoly I., II., III. a odvodňovací odpadní štoly). Provedli jsme i odvodnění stále zatopeného Mléčného sklepa a stavební rekonstrukci. Prozkoumali jsme části zbytků románského vodovodu, dnes pod nově zřízeným bazénem v Rajském dvoře, i jeho další zbytkové části.

K objektu M-19 Mléčný sklep - uváděný pramen v levém rohu pod schody je nesmysl. V tomto místě je pouze jímka o půdorysu 1 x 1 m asi 1,5 m hluboká, vypažená starými dubovými hranoly. Přítoky do sklepa byly na několika jiných místech, odkud jsme je svedli do uvedené jímky. Pokud není voda odčerpávána, sklep se zatápí. Vlevo pod schody bylo naopak ústí odvodňovacího potrubí. Voda musí být průběžně odčerpávána.

Nepříliš úspěšný speleologický průzkum Strahovského kláštera (J. Hromas, P. Nosek 1980), iniciovaný propadem před restaurací "Oživlé dřevo", pokud šlo o proniknutí do nepřístupných prostor, uváděných v archivních materiálech, přinesl alespoň nejúplnější souhrn o v té době známých objektech..V rámci tohoto průzkumu mimo shromáždění archivních materiálů, jejich překreslení, prohlídky a dokumentace dostupných míst, byla vyhloubena šachtice v místě propadu do Staré odpadní štoly. Druhá šachtice 10 m hluboká, hloubená při stěně kláštera, byla zastavena jako neúspěšná, aniž by zastihla podzemní chodbu. Do nepřístupných podzemních chodeb tak proniknuto nebylo (mimo Staré odpadní štoly).

Na str.17 je uvedeno: "Hlavní odpadní štola byla nalezena až v roce 1991 průnikem zdivem do šachetního komína, ale po několika metrech končí závalem. Směrem k vyhlídkové terase strmě klesá, ve svahu je odkryt nový vchod, odkud má být štola vyzmáhána a obnovena její funkce."

Ihned po průniku šachetním komínem, do izolovaného úseku mezi závaly, jsme hledali i jiné možnosti dalšího postupu. Byl nalezen a otevřen vstup do Hlavní odpadní štoly z Konventní zahrady a vyvážen zásypový materiál ze štoly, kterou se nám podařilo již v zimě 1992-93 celou zprůchodnit. Více než 2 roky před vydáním práce V. Cílka byl neznámý systém pod M-24 již znám jako součást Hlavní odpadní štoly a uvolněný ve všech dochovaných částech.

K objektům M-25 a M-26 , tj. Hlavní kanalizační štola a Vedlejší kanalizační štola byla pod Strahovským klášterem vybudována stavitelem Potůčkem v r. 1906. Tyto dva objekty vyzděné jako cihelná průchozí stoka, jsou prakticky kolektorem, neboť je jimi proloženo potrubí splaškové trubní stoky i potrubí vodovodních rozvodů. Při výstavbě stavitel Potůček bezohledně postupoval a původní systém odpadních štol nechával zavážet zásypem, aniž v nich protékající vodu převedl jinam. To bylo příčinou nadměrné vlhkosti zdiva kláštera až do prvého poschodí, kterou se podařilo odstranit až naším zásahem.

Objekt M-28 Šancovní štola je uváděna jako dnes neznámá a nepřístupná. Je toliko pravdou, že byla do nedávna nepřístupna, ale její průběh byl již v minulosti ověřen kopanou sondou, která do štoly pronikla. Její průzkum jsme neprováděli, neboť nebyl investor pro úhradu prací.Později byla ještě štola zastižena na jiném místě firmou Vojenské stavby a v nedávné době zkoumána firmou Řehák - speleo.

Objekt M- 31 Krypta menší baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Strahově - zmínka o pověsti, ale zajímavější by bylo o tom, že v r. 1993 při obnově dlažby uvnitř kostela, byla krypta otevřena a opětovně zakryta.

Petřín

Objekt M - 32 Velká zahradní štola, též štola III. leží záp. asi 100 m za zahradnictvím Strahovského kláštera... - Tato štola má jeden, starší vchod, od domku zahradníka v zahradnictví kláštera. Druhý, později vyražený, je cca 70 m jižně od zahradnictví. Vlastní štola se nalézá pod horní Strahovskou zahradou.

Objekt M - 34 Štola V. leží na druhé straně Vlašské ulice, je dlouhá 75 m a je napojena do vodojemu petřínského špitálu, obezděna. Tato štola má dvě větve, ale také dva vchody. Druhý je 8 metrů hlubokou šachtou ze zahrady. Na nejvzdálenějším místě končí jímkou, ze které odtéká voda potrubím do systému severního odvodnění Petřína. Nikoliv do vodojemu nemocnice, který je pro vodu pitnou.

Objekt M - 36 Štola č. IV. ...uváděna délka asi 30 m. Dle geodetického zaměření (1969 ) je délka štoly 55 m.

Objekt M - 37 Štola VII. ...uváděna délka asi 25 m. Dle zaměření (1969) je délka štoly 30 m.

Objekt M - 38 Štola IX. zvaná Vodní leží těsně vedle lanové dráhy u restaurace Nebozízek, velký nový vchod, jímá pramen o vydatnosti 0,6 l/sec, je dlouhá asi 25 m. Skutečnost je takováto: Vstupní část tvoří vysoká sklepní prostora v celém profilu vchodu zamřížovaná, dlouhá 12 m a 2,5 m široká. V její zadní části vlevo je vstup do malé komory a v pravé části je ústí bývalé štoly v roce 1969 přezděné na profil 1,74 x 1,1 m o délce 14,5 m.

Objekt M - 39 Vodní galérie či štola č. XX. Správná délka štoly je 341 m a údaj o vydatnosti je odlišný od měření za období 1984 - 1990.

Objekt M - 40 Šustova či Schustova štola, též štola č. X. je přístupna ze spíže restaurace Nebozízek. Posledních 7 - 8 let to není již ze spíže, jak je to uvedeno ve zprávě V. Vojíře z r. 1984, ale přímo z kuchyně, přes zmrzlinový pult.

Objekt M - 41 Strahovská štola, též štola č. XI....."vydatnost štoly každým rokem stoupá díky poškozené kanalizaci pod kolejemi z původních asi 1,3 l/sec na dnešních 16,1 l/sec!". Sledování vydatností štol a pramenů na Petříně jsme prováděli soustavně 1x týdně od roku 1984 do r. 1990. Porucha kanalizačního tělesa u kolejí na Strahově kulminovala v listopadu 1984, kdy do štoly XI. pronikaly v největší míře splaškové vody. Dne 9.11.1984 byla naměřena vydatnost štoly 15,35 l/sec. Protože následovala brzká oprava narušené kanalizace, poklesla vydatnost štoly na cca 6 - 8 l/sec. V období 1990 až 1991 nedošlo k obnovení poruchy na kanalizaci a od r. 1992 provádíme pravidelné čištění a údržbu štoly a nedochází k nárůstu vydatnosti.

Objekt M - 42. Štola č. XVI. Leží 160 m sev. od kostelíka v Kinské zahradě nad vyhlídkovou cestou pod skalním výchozem, vstup je kanalizační šachticí, V. Vojíř zde prováděl jedny z prvních prací v podzemí Prahy, štola vyzmáhána na 74 m, později upravena Geoindustrií. Vyplavované kousky ukazují na starou uhelnou štolu.

Jak to tedy je. Štola byla námi nalezena v r. 1969 severozápadně od kostelíka a otevřen vchod odkrytím poklopu na vstupu. Potom byla odčerpána voda vyplňující celý profil štoly, uvolněno odpadní potrubí a proveden průzkum s dokumentací štoly pro podnik IGHP závod Stavební geologie Praha. O několik měsíců později byla štola zastižena průzkumnou rýhou Geoindustrie o 16 m dále za původním vstupem. V tomto místě byla vyzděna nynější vstupní šachta a odtud napojena štola na odvodňovací potrubí Jižního systému odvodnění. Štola tak byla zkrácena na 58 m celkové délky. To se stalo o 25 let dříve než byla vydána zde probíraná publikace Podzemní Praha.

Objekt M - 45 Štola č. XIII. zvaná též Zámecká ... leží 30 m z. od Dolního jezírka ... Zámecká štola leží jižně od Dolního jezírka.

Objekt M - 46 Štola XII. V Kaštankách leží ve svahu Kinského zahrady 60 m j. od dřevěného kostelíka, krátká jímací štola (37 m) svahového pramene. Štola leží východním směrem od kostelíku a je 56 m dlouhá.

Objekt M - 50. Štola ve skleníku v Kinského zahradě je sporná. Jedná se o štolu XIX. Galérii s vodou železnatou a protože jsme se touto štolou také zabývali, nahlédněte do této prý neexistující štoly KUK.

Staré a Nové Město Pražské

Objekt C - 18. Hotel "Díra". ..." V roce 1936 nakázala policie úkryt zasypat. Zasypaný, ale částečně průlezný brloh opět nalézá V. Vojíř se skupinou pátrající po stopách K. L. Kukly. V kostele Na Karlově je "betlémská" jeskyně. Barokní kasematy využity jako archiv, dvoupatrový kryt CO adaptován na pěstování žampionů." Vchod do "Hotelu Díra" jsme hledali především podrobným rozborem popisu v Podzemní Praze K.L. Kukly a důležitým vodítkem nám byla fotografie z knížky Kukly, na které byl nápis i jeho umístění. Spojitost s "betlémskou" jeskyní v kostele na Karlově, nebo s archivem ministerstva vnitra, či s dvoupatrovým krytem CO adaptovaným na pěstírnu žampionů rozhodně "Hotel Díra" nemá. Zda jsou v místě kde byl "Hotel" dochovány kasematy a vedou až na druhou stranu za Nuselský most k budově archivu a tímto využívány jsem v pramenu, ze kterého je o "Hotelu Díra" čerpáno, nikdy nenapsal (V. Vojíř - Stalagmit, 1992, ročník 14, str. 10 "Někdo neznámý zeď zpevnil a pokusil se vchod zavalit. Že bychom se dobývali do prostor níže ležícího dvoupatrového krytu, ve kterém dnes soukromá firma pěstuje žampiony?: Nebo spíše jsme narušili bezpečnostní zónu blízkého archivu a objektů ministerstva vnitra, přiléhajících k hradbám z druhé strany Karlova ?").

Ostatní objekty na levém břehu Vltavy

Objekt L - 5 Podzemí Stalinova pomníku ...Podzemí je tvořeno dvěma rozsáhlými sály o přibližných rozměrech 80 x 50 m a výšce 8 a 3 m a sítí inženýrských kanálů a prostor pod schody a terasou o délce asi 300 m, v zadní části pěkná krápníková výzdoba včetně perel. ... V roce 1999 jsme provedli velmi podrobný speleologický průzkum doplněný geofyzikálním průzkumem a geodetickým proměřením, kterému předcházelo i archivní šetření. Největší prostora je tzv. Sloupová síň 65 x 105 m (v nejužší místě 82,5 m). Druhá největší prostora je Bazénová síň 125 m dlouhá a 20 m široká. NAHLÉDNĚTE DO STALINA

Objekt L - 14. Štoly Hradního vodovodu. Celá úvodní část od nadpisu (str. 29 vpravo dole) až po titulek Štola č. 1 - Královka (str. 32 levá horní část) vyžaduje vysvětlení.

Především nelze dělit Hradní vodovod na jižní větev a severní větev. Jako první byl zřízen tzv. Břevnovský hradní vodovod, který bral vodu z Tejnky, Kajetánky a Malovanky z několika štol na úrovni Bělohorské ulice. Voda byla sváděna do nádrže a přidávána voda z Brusnice (tato nádrž byla pod Kajetánkou ). Z nádrže byla odváděna dřevěným potrubím až do kašny před Starým Královským palácem. O tomto tzv. Břevnovském vodovodu se říká, že vznikl již za Karla IV. S nástupem Habsburků po r. 1526 se zvýšila i spotřeba vody na Hradě a tak dochází k hledání dalších zdrojů. V polovině 16. století za Ferdinanda I. se začíná s výstavbou tzv. Zámeckého hradního vodovodu, přivádějícího pitnou vodu ze Střešovic, Veleslavína a Liboce na Hrad. Za Rudolfa II. bylo již v provozu 7 jímacích královských štol. Protože spotřeba vody stoupala od okamžiku zřízení Královské zahrady i následně Bažantnice, vedlo to k založení dalšího díla za jehož autora je považován Tycho de Brahe - vznikl užitkový hradní vodovod. Zdrojem byla soustava rybníků ( Bašta, Nekejcovský, Břve, Kala, Litovický), ze kterých vytékal Litovický potok s přítokem Zvonického potoka. Litovický potok pod Libockým kostelem přitékal do zřízeného oddělovače vody pro zásobení Hradu a dále pokračoval jako Šárecký potok do Šárky. Z oddělovače vody byl plněn jako zásobník rybník zvaný Markétský (později Libocký rybník). Z tohoto rybníka byla přes česla vedena voda v otevřeném příkopu po vrstevnici. Na pozemku č. kat. 194/1 u Clam - Martinicovy ulice byla strouha ukončena u starého vodojemu a na Hrad již vedena rourou do zásobního rybníku v Bažantnici Pražského hradu. V roce 1924 až 1926 byl zřízen nový vodojem na užitkovou vodu a do něj vedena voda z Libockého rybníka nově položeným litinovým potrubím o průměru 300 mm. Souběžně bylo pokládáno i potrubí o průměru 150 mm pro vedení vody pitné ze štol.

Václav Cílek píše: "V letech 1985 - 86 zde provádí průzkum skupina V. Vojíře, odkrývá celkem 7 štol o celkové délce 655 m, které byly vesměs zatopené. Výsledky utajeny - náhradní zdroj pro Pražský hrad a využívaný zdroj technické vody. " Co k tomu dodat ? Průzkum jsme prováděli v r. 1988 jako Speleologický klub Praha formou subdodávky do zakázky Výzkumného ústavu vodohospodářského v Podbabě, který řešil na objednávku Civilní obrany otázku náhradního zásobování obyvatel v případě války pitnou vodou. Protože úkol byl Výzkumným ústavem vodohospodářským veden v režimu utajení, měla i naše zpráva příslušný stupeň utajení. Vůbec se nejednalo o náhradní zdroj pro Pražský hrad, ale o možný lokální zdroj pro místní obyvatele v okolí štol. Pražský hrad na štoly nebyl již od doby před II. světovou válkou znovu připojen a bral vodu z veřejné sítě. Mimochodem položené potrubí o průměru 150 mm pro pitnou vodu ze štol, bylo přivedeno pouze do přívodní šachty u vodojemu na vodu užitkovou ve Střešovické ulici a dále nepokračovalo.

V roce 1992 jsem na objednávku Kanceláře prezidenta republiky zpracoval studii pro posílení toku Brusnice Jelením příkopem Pražského hradu. Tomu předcházelo hodnocení celé sběrné oblasti Brusnice. To mne pochopitelně přivedlo k archivním materiálům jak o Břevnovském hradním vodovodu, tak i o Zámeckém hradním vodovodu. Protože v povodí Brusnice jsem nenalezl dostatečné vodní zdroje a pro stavbu Strahovského tunelu byla Brusnice u Šlejferky svedena do kanalizace, navrhl jsem obnovu jímacích historických štol Zámeckého hradního vodovodu, jejich připojení na provozovaný užitkový vodovod a tím jeho posílení, které umožní vrátit do koryta Brusnice v Pražském hradu dostatek vody, jinak tekoucí do kanalizace. Navíc i po novém přemostění Chotkovy ulice přivést užitkovou vodu do Letenských sadů na závlahu. Následovala řada projektů, které již jsou ze značné části v realizaci. Dále se podařilo odkrýt štolu VII. a otevřít zavalený vchod štoly VI.

Štola č.1 - Královka - Uvedený text je převzat z naší zprávy o průzkumu v r. 1988. Navíc je přidána věta: "Štola je napojena na studni v ulici V domcích, její průtok se podobně jako na Petříně neustále zvyšuje až na desetinásobek původního stavu." S tím nesouhlasím a za dobu od r. 1988 do současnosti, jsme nezjistili větší kolísání vydatnosti zdroje než o 10 %. Pokud jde o Petřín, tak poslední roky naopak dochází v důsledku k menším srážkám i k nižším vydatnostem zdrojů.

Štola č.3 - U Bahenského "Má cihlový, uzamykatelný portál, délka horního patra je 133 m. Spodní patro se nepodařilo vyčerpat, jeho předpokládaná délka je 20 m." Tento stav byl při našem průzkumu v r. 1988. Za několik měsíců byla provedena oprava odpadního potrubí a i spodní část štoly se stala přístupnou bez neoprenu. Je škoda když se staré informace neověřují a průběžně neaktualizují.

Štola č.4 - Pod Strnadem "Celková délka je 59 m, do štoly prosakuje kanalizace." Jedná se o stav do r. 1993¨, kdy byla závada na kanalizaci odstraněna.

Štola č.6 - Před Bůzkem "Štola není přístupná, voda je technicky využívána" Štola je přístupná a voda není technicky využívána. V roce 2000 bude připojena na užitkový vodovodní řad DN 300.

Štola č.7 - Světluška Je nevhodné označovat Světlušku jako štolu č.7 a nerespektovat tak historické značení štol hradního vodovodu jak je zavedeno od vzniku díla.

Štola č.8 - Nad chaloupkou - Tato štola je správně značena "V chaloupce".

Štola č.9 - Zasypaná (dřívější označení štola VII.) : vchod dnes neznámý... Výkopem sondy jsme zastihli vstupní portál štoly, která byla znehodnocena, když byla do štoly proložena uliční trubní kanalizace na počátku 2. sv. války.

Obecná poznámka ke štolám hradního vodovodu: jejich značení a číslování je kontinuálně dodržováno několik století, jak celá soustava vznikala a tak je nesmysl zavádět jakékoliv jiné značení.

Objekt L- 15. Štola pod Bílou horou, též zvaná Severka. Vchod ve stráni údolíčka asi 100 m záp. od Hvězdy ve vyzděné věži. Stará jímací štola vzorově upravená v roce 1930 o délce asi 250 m, vyzděná. Součást Hradního vodovodu, pod ní v Liboci jímací rybník.

Klasická ukázka jak jeden a ten samý objekt vydávat za objektů několik. Jedná se pochopitelně o štolu Světluška, jímací štolu hradního vodovodu z r. 1930. Jedná se o neseriozní klamavou informaci.

Objekt L- 16 Sklepy skalních obydlí. V údolí severně od Liboce a záp. od Hvězdy nedaleko ústí štoly J-15 se nalézají dvě menší podzemní prostory o délce 10 a 17 m.... Jedná se zřejmě o tiskovou chybu, neboť na str. 11 jako J-15 je Jeskyně Věž v Radotínském údolí. Má se jednat asi o Štolu pod Bílou horou, či Severka, což jsou druhotná značení, místo správného Světluška.

Objekt L - 19 Štola pod Bělohorskou ulicí pod domem č.p. 182 v délce 27,8 m v 326 m n. v. byla popsána Šimkem 1958, rovněž ji zmiňuje Řepka 1985, ale nově nebyla nalezena.

Tato štola byla jedním ze zdrojů tzv. Břevnovského hradního vodovodu a zmiňuji ji ve své studii, kde jsou i mapové podklady, které umožnily také další lokalizaci zdrojů. Bohužel tyto zdroje byly svou vydatností velmi malé a v případném obnovení gravitačního svodu ku Hradu bránila pozdější zástavba a především stavba Strahovského tunelu. Proto jsme již nepřistoupili k jejich otevření, případně opětovnému využití.

Mezi zmiňovanými objekty na stranách 33 až 35 marně hledáme těch 18 sklepů ve Střešovických skalách, ale i podzemní prostoru 20 x 3 metry Na Hubálce.

Je pro mne překvapením, že uvedených nepřesností si nepovšiml nikdo ze sboru oponentů.

Vladimír Vojíř

ZA DALŠÍMI BLUDY